Tajný manuál Světovlády
Jako červená niť se táhnou historií nekonečné souboje o vládu nad státy, jejich bohatstvím a přírodními zdroji. Až do konce druhého tisíciletí měla rozhodující slovo síla, tedy armády, teprve pak si myslitelé s cejchem biblické Šelmy 666 uvědomili, že existuje mnohem levnější a jednodušší cesta, jak se zmocnit bohatství národů – paradoxně za potlesku těch, kteří mají být okradeni. Cesta, která poznamenala poslední století jako máloco jiného, cesta masové manipulace s informacemi a vědomím.
Hrstka amorálních chamtivců sdružených v utajovaných mocenských korporacích (Trilaterární komise, Bilderberg aj.), kteří touží uchvátit a upevnit vládu nad celým světem (dále jen „Světovláda“), dnes prokazatelně postupuje podle přísně střeženého manuálu, jehož podstata bývá nepřesně označována jako „Vývoz revoluce“. V zásadě jde o rozdmýchávání nepokojů za účelem provedení mocenského převratu, jehož prostřednictvím se dostanou do vedení dané země předem pečlivě vybraní agenti (vesměs morálně zkorodovaní a mocichtiví kolaboranti s neukojitelnou touhou po moci a bohatství).
Leč všechno pěkně popořádku!
Základem moci nad státem jsou politici, kteří ovládají život společnosti prostřednictvím zákonodárných a exekutivních sborů. Dostat mezi ně v krátkém čase agenty nadnárodních korporací v takovém rozsahu, aby mohli uchvátit celý stát, je však problém, přinejmenším tam, kde jedinou cestou jsou demokratické volby. Neboť k tomu potřebují získat podporu většiny obyvatel, což nejde bez ovlivnění vědomí voličů. A právě v tomto okamžiku otevíráme první stránku manuálu Světovlády – boj o vědomí občana.
Fáze první – převrat (tunel občanský)
Světovláda pochopila, že na začátku geniálního způsobu, jak ukrást stát, stojí vytunelování národního vědomí. Jde o masivní průnik do myšlení občanů, jehož posláním je vtáhnout člověka do matrixu konstrukcí, polopravd a iluzí o tom, co je světlo a co je tma, v jakém prostředí žijí a v jakém by teoreticky žít mohli. Cílem tohoto kroku je překroutit pravdu, zmást pojmy a zažehnout plamen celonárodní nespokojenosti. K průniku do vědomí občana poslouží paradoxně i apel na tradiční hodnoty, lásku a pravdu.
Aktivizaci občanské společnosti ve smyslu vybuzení masivní nespokojenosti je nutno podpořit oslabením národní hrdosti a potlačením paměti národa. Mediální matrix pak dodá nepřítele a lehce zdeformuje zbytky národního svědomí. Takto „probuzený“ občan se pak jako součást stáda lehce ovládá a vyhání do ulic. Vůbec netuší, že v tomto okamžiku vstupují na scénu agenti, kteří plamenně vykřikují na náměstích, skvěle mluví a „rozumí“ všemu. Získávají lehce podporu mas a stávají se jejich vůdci, aby posléze převzali moc ve státě; půjde-li o proces násilný, tím lépe, není nad to, když občané prolijí krev ve jménu „dobrých věcí a skvělých ideálů“ a v následné vendetě zlikvidují ty, kteří až dosud ovládali stát. Pokud jsou davy laxní, oběti se mu dodají. Lidé pak v oprávněném hněvu vyrazí do ulic, začnou stavět barikády, rabovat, zapalovat vozidla a demolovat vládní budovy. Ideální! Vše vyvrcholí převratem a k moci se dostanou ti, které Světovláda předem tak pečlivě vybírala a připravovala.
Fáze druhá – vyrabování hospodářství (tunel ekonomický)
Jakmile má Světovláda díky domácím kolaborantům a nenasytným chamtivcům pod kontrolou státní moc, může být bez skurpulí zahájena hlavní fáze vykradení státu. Do oceánu národní ekonomiky hromadně vplouvají pod vlajkou Světovlády podivná plavidla:
Po úspěšném vytunelování státu přichází na řadu majetek podnikatelů a občanů. To je však nutno učinit tak, aby to občan udělal jakoby z vlastní vůle sám. Na jezero osobního majetku vyplouvají lodě s menší tonáží, avšak v nezměrném počtu:
Fáze třetí – zakonzervování (tunel hodnotový)
V této „slavné“ chvíli se již stávají pro přisluhovače Světovlády jakékoliv úvahy o změnách (vratné kroky vedoucí k nápravě) jednoznačně nebezpečnými. Aby se občané nedokázali vymanit z vlivu mediálního matrixu, nezačali nezávisle myslet a spojovat se ve jménu vyšších ideálů a změny systému, je nutné rozbít občanskou společnost, uměle ji polarizovat na mnoho antagonistických protipólů (menšina – většina, pravice – levice, věřící – nevěřící, chudí – bohatí, sekty a víry, nejrůznější „-ismy“, názorové proudy, rasy a národnosti, kulturní a sportovní tábory, poslouží i nepravosti v čerpání zdrojů, protekční rozdělování dotací a zakázek, zpolitizované obsazování míst v úřadech atd.).
Dalším klíčovým cílem se stává pošlapání hodnot prověřených generacemi předků a znevážení všeho, co by ve vědomí občana mohlo představovat blok znemožňující další manipulaci. A tak jsou dehonestovány pravda, pokora, skromnost a láska, národní hrdost, kulturní prostředí a tradice, jakož i etické odkazy předků. Proč? Aby se co nejvíce oslabilo vnitřní pouto, které spojuje člověka se vším, co jeho stát představuje, jinými slovy - připravit občana o jeho národní identitu, o hlubší vztah ke všemu, co mu má být odcizeno, aby zapomněl, čím ve skutečnosti je, a ztratil zájem o to, co mu patří. K tomu poslouží i padělání historie a znevažování kulturního dědictví. Současně probíhá zatemňování svědomí občana (vidinou zisku a moci), aby v blížícím se procesu změn nebránil rozbíjení vyšších principů mravních.
Vytunelovat národního ducha, kulturní tradici, mezilidské vztahy a svědomí člověka však není tak jednoduché, jako ukrást fabriku. Tady se stratégové Světovlády směle pouštějí na tenký led – musí totiž rozemlít jemné předivo Člověčenství, tedy života v lásce, pocit sounáležitosti v rodinách, mezi přáteli, skupinami a národy. Nejmocnější zbraní Světovlády se v tuto chvíli stává čas – přesněji jeho nedostatek. Člověk je uměle zahlcován starostmi, bezcennými vjemy a destruktivními informacemi, je stále více vytěžován, nucen k větším výkonům, odváděn od podstaty ke zbytečnostem. Odčerpává se mu tak prostor k posezení s blízkými, k zamyšlení, meditaci, četbě, tvoření, lásce a přemýšlení. Místo toho je zahlcován kulturním brakem (TV pořady plné násilí a neúcty k životu, ječících feministek a vodopádů slov s nulovým obsahem, nebo bulvární pořady o celebritách, skučící zpěvačky, „melodie“ na jeden tón, umělecké výtvory pracující s toaletním papírem atd.). Tento vjemový smog však plní velmi důležitou roli – válcuje svébytnost každé bytosti, plení hodnotový základ a přehlušuje hlas její duše!
V tomto světle je zřejmé, že všeobecný přehled, vnímání hlubších souvislostí, respektování vyšších zákonů života, kreativita a nezávislost jsou zcela nepřijatelné! Proto na scénu vstupují „odborníci“, jejichž úkolem je zdevastovat systém školství, rozbít osnovy, vypustit z výuky etický rozměr a šlechtění ducha, zlikvidovat nejkvalitnější učebnice, vyhodit nejmoudřejší učitele a znehodnotit vzdělání jako takové (soukromé školy – prodejny titulů). Devastace školství je však jen součástí záměru většího: řád nahradit neřádem (chaosem), za jediným účelem: zavrhnout úctu k životu, přírodě, zákonům Bytí, k vyšším principům mravním a otevřít tak cestu k zotročení států, které nemá v historii obdobu. Třešinkou na dortu Světovládců se stává absolutní kontrola nad masmédii; v jejich režii se povyšuje lež na pravdu, brak na umění, vychytralost na moudrost, egoismus na lásku a hlavně – začínají ovládat mysl občanů a jejich svědomí. Převrat se povedl, stát je ukraden, občané zotročeni, změna je dokončena a zakonzervována!
A tak padá Světovládcům za oběť jeden stát za druhým. Vývoj Homo Sapiens vzhůru k Homo Empaticus se zastavuje a přesměrovává na cestu Homo Egoisticus. Nic už nebrání, aby se vlády ujal Nový světový pořádek dle představ Světovlády a lidé se stali bezcennými loutkami třesoucími se pod pečlivým dohledem všudypřítomného oka Velkého bratra. Z občanů se stávají vyhnanci ve vlastní zemi, z původních majitelů států otroci v rukách kolaborantů a vlastizrádců. Chamtivost ovládá svět, soumrak civilizace začal.
Ovšem jen v případě, že s tím včas něco neuděláme, vždyť zlu k vítězství stačí, aby dobro nedělalo nic!
Oldřich Lukáš